Dlouho očekávaná, po dlouhé době první společná pouť naší farnosti, se podle většiny jejich účastníků (možná všech) opravdu vydařila. Hlavní dík patří našemu Pánu a také organizátorovi pouti Lukáši Porcalovi, který se nedal odradit ani malým zájmem ze strany farníků, a to bylo dobře.
Počasí bylo vymodlené, žádná horka ani déšť, a tak jsme mohli od rána až do večera velmi příjemně, v klidu a usebrání prožít nevšední zážitek.
Hned prví cíl pouti (nepočítáme-li krátkou zastávku u benzinové pumpy) – nádherný gotický kostelík sv.Bartoloměje z doby Přemyslovců v malé obci Kočí u Chrudimi – s dřevěným krytým mostem a dřevěnou zvonicí nás upozornil na to, jak málo známe naši zem a její klenoty. Průvodce, který nás kostelem prováděl, byl stejně jako všichni ostatní průvodci na dalších zastávkách velmi ochotný a jeho vyprávění bylo velmi zajímavé.
Druhým a hlavním cílem naší pouti byl poutní kostel P.Marie Pomocnice křesťanů v Chlumku u Luže, kde jsme slavili mši sv. celebrovanou naším duchovním správcem otcem Josefem. Nádherně renovovaný interiér kostela nám vyrazil dech a poutavé vyprávění jeho správce a kostelníka v jedné osobě o dramatické historii zahrnující mnohé zázraky bylo opravdovým zážitkem.
Po dobrém obědě ve Vídeňské restauraci v Luži jsme pokračovali do Kutné Hory – Sedlece do renovované katedrály (není sídlem biskupa) ale svou gotickou architekturou připomínala francouzské katedrály. Opravdový klenot, Sedlecká monstrance z pozlaceného stříbra tvarem připomínající věže katedrály, na nás čekal v její klenotnici, na půdě katedrály jsme mohli obdivovat originální opěrný systém zvaný „české placky“. Tato katedrála se těšila značnému zájmu i ostatních návštěvníků, kterých tam bylo opravdu hodně.
Poslední zastávkou byl kostel Nanebevzetí P.Marie v malé obci Grunta (asi 300 obyvatel) v pěším dosahu od Kutné Hory. Monumentální novorománský kostel z konce 19. stol. s nádhernými secesními freskami, pokrývajícími stěny i strop nám představil p kostelník a evidentně zapálený farník místní „minifarnosti“, který námi i zahrál na elektrické varhany k děkovné mariánské písni po naší poslední modlitbě růžence, která zakončila naši nádhernou pouť.
Již teď se těšíme na příští společnou pouť, která snad přiláká i zatím váhající a vyčkávající ostatní farníky naší farnosti.
Ostatní fotografie najdete v naší fotogalerii.